S Alenou nebyly zrovna blízké, ale pracovaly ve stejné kanceláři už čtyři roky a docela dobře spolu komunikovaly. Kromě hlavní práce Alena také přivydělávala jako švadlena. Alena ji vyšla vstříc s rozcuchanými vlasy, zmatená:
-Ahoj, Evo, chtěla jsi něco?
-Ano, mohla bys mi trochu zkrátit šaty, prosím?
-Dobře. V pondělí ti je vrátím.
Koutkem oka Eva zpozorovala v předsíni u Aleny takovou samou pánskou tašku, jakou má její manžel. Někde tam ležely i velmi podobné boty.
Když se vrátila domů, do hlavy se jí vloudily nepříjemné myšlenky. Co když manžel neodjel na služební cestu? Začala nervózně přemýšlet a našla spoustu důvodů, proč podezřívat manžela z nevěry. Navíc byla Alena svobodná a v poslední době se v kanceláři začaly šířit zvěsti, že má někoho nového. Tři dny po návratu manžela se choval jako obvykle. Ale hned následující den varoval, že se zdrží v práci.
Ten den Eva nemohla najít klid ve vlastním bytě. Rozhodla se nevěrníka odhalit, vzala taxi a jela k Aleně.
-Aleno, ahoj, můžu dál?
-Evo, co tady děláš tak pozdě? Promiň, ale teď…
Muž potkal na ulici babičku bez domova. Zjistil mnoho důležitých vědomostí a život se změnil
12 let společné cesty: Jitka Čvančarová a Petr Čadek myslí na obnovu romantické svatby
Talíře, čaj a šátek s Corgi: Jak vypadají suvenýry k platinovému výročí Alžběty II.
"Jako otec jsem pro ni chtěl jen to nejlepší": Proroctví otce Ivety Bartošové se splnilo. Před čím Karel Bartoš svou dceru varoval
Eva ani neposlouchala a vstoupila do bytu:
-No a kde máš svého kavalíra?
Alena se zmateně:
-V kuchyni. A tam byl kavalír, ale vůbec ne její manžel. Později u šálku čaje vysvětlila, proč začala podezřívat manžela z nevěry. Ve skutečnosti měli jen podobné tašky.
