Mysleli, že to bude v pořádku. Ale otěhotněla jsem. Řekla jsem to rodičům a museli jsme se vzít.
Musím říct, že toho kluka jsem nemilovala. Ano, bylo to sympatické, ale nic víc. Nakonec se nám narodilo dítě v manželství, žili jsme jako normální rodina.
Ale už ve třetím roce manželství jsem si začala uvědomovat, že nechci žít takový život. Manžel je pro mě cizí a odporný. Štvalo mě, jak jí, jak mluví, jak dýchá atd. Už jsem ho ani nepustila k sobě.
Po čase mě manžel začal podvádět. Měnil si mladé dámy jako rukavice a bylo mi to jedno. Chtěla jsem se s ním rozvést, ale jak. Rodiče by to nepřijali a co by lidé řekli. Jako bych se sama svým činem dostala do vězení. Žít s nemilovaným člověkem je snad to nejhorší na světě.
Teď mám v plánu ještě podat žádost o rozvod, už to prostě nejde. Nedělejte stejné chyby jako já.
PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "NÁJEMNÍCI SE ZDÁLI BÝT TAK HODNÝ NA POHLED, ALE ODSTĚHOVALI SE SPOLU S VĚCMI Z BYTU"
PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "KDYBYCH MĚLA KDE BYDLET, HNED BYCH ODEŠLA OD MANŽELA"
