První dítě jsem porodila až v 37 letech, mému manželovi tehdy bylo už 41 let. Díky Bohu, že syn se narodil zdravý a silný. Tehdy jsme se tak radovali. Chtěli jsme porodit víc, ale víc Bůh nedal.
Pro svého syna dělali všechno, kupovali mu všechno, co chtěl. Ale když bylo Michalovi 11 let, manžel náhle zemřel. Byla to pro mě tragédie. Protože jsem ani neměla čas se svým milovaným prožít dost času společně.
Proto, když se můj syn oženil s krásnou dívkou Alenou, neustále jsem jim říkala, aby s dětmi to netáhli. Kdo ví, co bude zítra a jak rychle může život skončit. Musíte mít čas, abyste si oba rodičovství užili.
Smáli se mi a pak se postupem času začali urážet, když jsem takové téma začínala. Zvláště snacha byla uražena. S dětmi prý nikam nespěchala. Ale moc jsem si přála vnoučata.
Jednou jsme se pohádali a tři měsíce jsme spolu nemluvili. A pak jsem viděla těhotnou snahu a byla jsem tak šťastná. Jsem tak šťastná, že se můj syn a snacha stanou rodiči. Protože jim přeji jen to nejlepší. A také bych si přála, aby štěstí bylo pravidelným hostem v jejich domě.
PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "ZŮSTALA JSEM SAMA V OBCHODĚ, KDYŽ MI BYLO POUHÝCH 5 LET"