Byl to normální den. Rozhodla jsem se po práci jít do supermarketu a koupit si něco. Venku je vedro, léto, koupila jsem si láhev vody, pár mandarinek. Stojím na pokladně.
Přede mnou stála nějaká žena, ještě jsem se na ni podívala a přemýšlela, jak je těžké se v létě hýbat. Vážila přes sto kilo. Ona zapomněla na pokladně čokoládu. Tak jsem ji pozvala, pří tom jsem ji oslovila "paní". Co tehdy začalo.
Ta paní se otočí, oči rozzuřené, jak začne řvát na celý supermarket, jak jsem ji nazvala. A já odpovídám, že paní. A ona se ještě víc rozjíždí a křičí, že není žádná paní, že je holka. A že jsem tak nestoudná, že si dovolím porušit její hranice. Ještě chvíli křičela a odešla.
Pak jdu domů a přemýšlím, co se to děje s lidmi. Vypadala jako dáma mého věku. Je mi 37 a nevidím nic špatného, když mě někdo osloví «paní». Proč dělat kvůli tomu skandál?
PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "MANŽEL PŘEDE MNOU TAJIL, ŽE CHODIL S DCEROU SOUSEDA"
PŘIPOMÍNÁME: "MUSÍME VĚŘIT": RODIČE SIAMSKÝCH DVOJČAT SDÍLELI SVŮJ PŘÍBĚH